Kdo ví

Samson

1. Kdo ví, proč mi pořád v uších zvoní,
   jestli dozvím se, kdo na mě vzpomíná.

2. Můj sen, stádo poplašenejch koní,
   možná máma, možná milá proklíná.
R: Jsem na cestě ven a v hospodě zdám se
   jen když končí den, pak zaháním v dálce
   mý svědomí zlý, co nade mnou s tmou vyhrává,
   jsem na cestě ven a u čáry bílý
   mě skelety aut vezou co chvíli
   na jinej flám a do jinejch míst, nežli znám.

3.=1.
*: Co už jsem zkazil a co rozmetal jsem zas,
   to stěží napravím,
   všem blízkým ublížit co nejmíň chtěl bych včas,
   i když se léta nesnažím.

4.=1.
R:

5.=1.