1. První vydání bylo blond, ještě neotřelé, jak se říká, když to s knihou srovnám, můžu říci, že tak, jak když čerň tiskařská voní, jako když literární fond podpořil začátečníka, váhání zákazníka: pardon, já jsem přišel pro jinou, ne pro ni, stejně tak má půvab svůj první "smím prosit" a neuměle nalíčené obočí. R: Jsi jak ta nejkrásnější knížka, kterou jsem kdy přečet', klenot, kterému nic nechybí, každý kritik rád by recenze psal na takové dílko, hned se zalíbí, každou knížku někdo napsal, a tomu pak patří sláva za to, že ho múza políbí, u knih má to tak být, ale u dívky říct můžu, že mi autor vůbec nechybí. 2. Druhý vydání, zlatej věk, mladá kráska, to lehce se pozná, šaty - motýlí háv, hlavu pyšně jak páv, úspěchy, a každý hned se otočí, taky v básni je třetí zpěv, autor zkušený světu se dozná ze své lásky, kdopak pozná, co je pocit a co rutina, co počít, z pultů sbírka mizí, slavné jméno stačí, v tomhle se však knížka s ženou liší. R: + u knih má to tak být, ale u dívky říct můžu, že mi autor vůbec nechybí ...