1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, i čas zůstal na chvíli stát. 2. A jinak nic, pouze průhledný svět, má hlava zpřísnila výběr dat, k smíchu je pokus předstírat, že mi nedošel dech - naopak. R: Teď moje úsměvy nejsou tak tak upřímné, moje pohledy nejsou tak bezelstné, má důvěra není tak důvěrná jako dřív, jako dřív. 3. Výklady září a téměř na dosah v koutě podloubí honí se prach, čekám dál, snad na zázrak, a místo něj vkrádá se strach. 4. Mým iluzím náhle vypnuli proud, nadšení, cíle i chuť jsou pryč, oblékám masku lhostejnou, o pomoc dál klidně křič. R: 5. Zatím se hroutí zámky a láme led, srdce okorá, tak jako chléb, dobře vím, že nechci naposled všechno vrátit zpět. 6. Kde mám vzít sílu znova vstát, narovnat záda, slzy spolykat, chytit dech, vztek ukrývat a ve frontách na úsměvy stát. R: