1. Za chvíli ze mě bude ovar a prejt takhle to zřejmě už asi musí bejt jednou jsem zkrátka čuník a šance že bych unik není ani takhle malá 2. Paňmáma co mě pod bradou drbala lítá po domě snad by se strhala věřte to není pomsta mají mě rádi v tom stavení často si se mnou hrála Než řeknu švec bude mě plnej vál a řezník Švec sám nejlíp ví jak dál křen co se v kýblu máčí dohání oči k pláči nad koncem mým 3. Pan otec na řezníka zamrkal od sklenek tak na něj na pašíka vždyť mě zná od plenek snad mě uši neklamou ty lidi láskou samou mě asi sní Jó jenže jak nože vrhají prasátka zamžikal řezník pan otec i pes v tu chvíli vítr vzal za vrátka a otevřel mi cestu na mez Jó jak se překrásně uhá-ní z meze přes oves a pak už je les s příbuznýma dám řeč jen aby nebyla poslední leč jó jen aby nebyla poslední leč