Kuchyňský rituál blues

Slávek Janoušek

R: No   co to je, toto, no co to je, toto, no toto?
1. Už vás mám dost, už jste se zas poprali,
   mám ty vaše tahanice v malíčku,
   jsem nervózní, jak se, probůh, dělá bramborák?
R:

2. Ticho, sednout, přečtu vám, jak hledali
   malý princ a letec v poušti vodičku,
   bude kaše (nic jinýho neumím), srdnatě se stavím za sporák.
R:
R1: V kuchyni se lepím na rozlitej džus,
    a tak si hudrám svý   večerní kuchyňský rituál blues.

3. Z kostek cukru vystavěná hranička
   se v horkém cukru pomaloučku rozpouští,
   a za chvíli jakoby tam nikdy nebyla.
R:

4. Asi se tam ještě přidá krupička,
   jak je marné hledat studnu na poušti,
   už jen nakrmit a přebalit, a bude idyla.
R:
R2: Za okny si letí, kam chce, hejno hus,
    a já si zpívám svý večerní kuchyňský rituál blues.
*: Už zase řve,   už zase brečí,
   to žádné mámě není lhostejné, už jdu,
   ach, ten mě štve, proč pořád ječí,
   není mokrej? Krucifix - mokrej ne ...

5. Podělávka, ruce jako nevinnost,
   už letíme omýt prcku do vany,
   a teď napustit ještě horkou vodu na gatě.
R:

6. A von už zas, čuně, hryže z koše kost,
   a koš byl přitom na WC tak dobře schovaný,
   a hergot, kaše, krucinál, hrnečku, dost, proklatě.
R:
R3: Von už se zas vrhl na asparágus,
    a tak si hudrám svý večerní kuchyňský rituál blues.

7. Hlavou jsem si málem rozbil výparník,
   když chtěl jsem aspoň trošku kaše zachránit,
   a dětičky: prásk! - z ledničky zas letí budíček.
R:

8. Původně tu snad měl bydlet trpaslík,
   protože když jsem běžel protlak ze zdi vočistit,
   přivřel jsem si mezi dvoje dveře malíček.
R:
R1:
*: Už zase řve, už zase brečí,
   to žádné mámě není lhostejné, už letím,
   ach, ten mě štve, proč pořád ječí,
   není mokrej? Krucifix - zase ne ...

9. Podělávka, ruce jako nevinnost,
   ale už mám toho dost,
   a malý princ řekl: teda,
   ty nevíš, že nejkrásnější věci  není přece vidět,
   ne? No teda, to už bys' měl vědět,
   a v poušti studna je, ale jen pro toho, kdo ji hledá,
   víš, kdo ji hledá ...