Milenky

Slávek Janoušek

1. Z vás, krásné ženy, šla by složit duha
   jak z extází, jak z extází,
   hle, sotva zašla jedna, je tu druhá,
   a odchází, a odchází.
R: Co chtěl jsem dáti tobě, dávám jiné,
   ty žárlivá, ty žárlivá,
   a Vltava se třpytí, zpívá, plyne
   a uplývá, a uplývá,
   tadap ...

2. Z vás, ženy, šla by složit trikolóra:
   rty, oči, vlas, rty, oči, vlas,
   a kroky mizí v akustice dvora,
   tak jako čas, tak jako čas.
R: Co chtěl jsem dáti jiné, tobě nedám,
   a nikomu, a nikomu,
   však ta, již celé dny a noci hledám,
   jde do domu, jde do domu,
   tadap ...

3. A černý prapor na počest jí vlaje
   z mé ložnice, z mé ložnice,
   sto nových duh a nových barev hraje,
   pojď, svůdnice, pojď, svůdnice.
R: Má piková a lákající dámo,
   ó, Marie, ó, Marie,
   moje černé piáno hrá samo
   tvé árie, tvé árie,
   tadap ...
R: A z trikolóry zbyla černá stuha,
   cár rozbitý, cár rozbitý,
   jak zašla jedna, jako zašla druhá,
   zajdeš i ty, zajdeš i ty,
   tadap ...