Rebecca

Slávek Janoušek

1. Každou noc znovu na výletě
   V tom zvláštním virtuálním světě
   Mdlé krvavé oči z internetu
   Bloudí po místnostech chatu a
   Zoufale hledá tu co miluje
   Láskou až neskutečně skutečnou
   Ví o ní jenom to že studuje a že
   Sex má ráda cestou bezpečnou

R: Zná jen její nick
   Že si říká Rebecca
   Je jak světlo v dálce
   Píše mu vždy Dík
   Nikdo na mě nečeká
   V té lidské válce
   Zvláštní okamžik
   Takhle potkat člověka co
   Otevře ti duši svou


2. Každou noc v záři monitoru
   Stoupal s ní na vysokou horu
   Zdá se mi víš o moc jednodušší
   Doufat jen v čirý dotek duší
   To říkala pokaždé a o láskách
   O vzdálených světech svoje tajnosti
   Kde létá bez křídel a nemá strach
   Strach nebýt a prolétávat věčností

R: Zná jen její nick
   Že si říká Rebecca
   Je jak světlo v dálce
   Píše mu vždy Dík
   Nikdo na mě nečeká
   V té lidské válce
   Zvláštní okamžik
   Otevřít mu duši svou

3. Každou noc se tak potkávali
   O skrývaných myšlenkách si psali
   Byls někdy blízko své sebevraždy
   On ťukl To snad přece každý
   Ale hned chtěl ať se spolu někde setkají
   Že rád by ji zítra viděl stůj co stůj
   Napsala Jen naše duše spolu létají
   Já letím napřed tak se opatruj

R: Zná jen její nick
   Že si říká Rebecca
   Pár jejích přání
   Dál už ani blik
   V noci na něj nečeká
   Marně ji shání
   Zvláštní okamžik
   Takhle potkat člověka co
   Otevře ti duši svou
   Ale víc už nenabízí co
   Otevře ti duši svou
   Áááco
   Otevře ti duši
   A zmizí