Rozhovor s nádražákem

Slávek Janoušek

1. Jeden pán v modrém stejnokroji,
   co čekal v Brně na vlak,
   říkal, že prej v tom New Yorku stojí
   nejlacinější tranďák,
   a to prý vůbec nepřehání,
   ten tranďák stojí jako vostříhání.
   A pak že to tam není drahý,
   a pak že to tam není drahý,
   a pak že to tam není drahý,
   takový peníze za vostříhání hlavy.
R: A stejně žádnej New York není,
   a stejně žádnej New York není,
   a stejně žádnej New York není, není, není,
   dyť i ty kovbojové, dyť je to všecko vymyšlený.

2. Říkám: každý den v mojí televizi
   mi ukazujou zbraně,
   že prej v tom (ani to neumím říct) došlo ke krizi,
   že prej tam válčej' jak saně.
   Tu válku hned, jak dojde ke krizi,
   stejně vyrábějí v televizi.
   Dyť kde by vzali tolik mrtvejch lidí,
   dyť kde by vzali tolik mrtvejch lidí,
   dyť, řekněte, kde by vzali tolik mrtvejch lidí,
   to studentům daj' kilo a režisér to řídí.
R: A stejně žádný to (ani to neumím říct) není,
   a stejně žádný (ani to neumím říct) není,
   a stejně žádný (ani to neumím říct) není, není, není,
   dyť i ty mrtví, ty děla tanky, dyť je to vymyšlený.

3. A hádal se chlap v modrém stejnokroji,
   že z Brna do Prahy je blíž
   přes Českou Třebovou po koleji,
   než do Vídně, prej: no to si piš!
   To každý malý dítě ví, že ne,
   dyť je to kousek z Brna do Vídně (jestli je),
   prej do Prahy se jede jen pár hodin,
   prej do Prahy se jede jen pár hodin,
   říkal: prej do Prahy se jede jen pár hodin,
   a do Vídně že prej celej rok.
R: A stejně žádná Vídeň není,
   a stejně žádná Vídeň není,
   a stejně žádná Vídeň není, není, není,
   dyť i ty báry, ty valčíky, ten Strauss, dyť je to vymyšlený.
*: To takový si myslej', jak se mně předvedou,
   já ale přece vím, že tam žádný koleje nevedou,       jé.