Cesta

Smolaři

1. Můj kraj až mlha zacloní a z našich chat pak do údolí padá dým,
   pak suchým listím vůně vody, suchou travou, kdo z vás to ví,
   podzimem náš Zlatý potok provoní.
R: V kraji s černým lesem, bílou skálou,
   modrým nebem s hvězdou stálou,
   krajem tím se cestou známou toulám rád,
   jak koník s hlavou nespoutanou
   v létě, v zimě hebkou travou
      Dmi          G          C [: Dmi G C C/H Ami Dmi G C :]
   k cestě svý v údolí pospíchám.

2. K cestě svý z kořenů stromů rychle až na pokraj lomu pospíchám,
   pak cesta dál mě vede srázem, klekám, svou tvář kladu na zem,
   dím, že jak ten lom jsem zůstal dál.
R:
R: