1. Můj kraj až mlha zacloní a z našich chat pak do údolí padá dým, pak suchým listím vůně vody, suchou travou, kdo z vás to ví, podzimem náš Zlatý potok provoní. R: V kraji s černým lesem, bílou skálou, modrým nebem s hvězdou stálou, krajem tím se cestou známou toulám rád, jak koník s hlavou nespoutanou v létě, v zimě hebkou travou Dmi G C [: Dmi G C C/H Ami Dmi G C :] k cestě svý v údolí pospíchám. 2. K cestě svý z kořenů stromů rychle až na pokraj lomu pospíchám, pak cesta dál mě vede srázem, klekám, svou tvář kladu na zem, dím, že jak ten lom jsem zůstal dál. R: R: