Hosté

Smolaři

1. Přátele vítám, stromy, řeku, slunce, ptáky pozvu dál,
   "dobrý den," říkám, těmhle kamarádům já vždy otvírám,
   dejte jaro do mých dnů, já měla pár príma snů,
   na jeden z nich si vzpomínám: s vámi jít na dlouhý flám.
R1: A jít zeleným úbočím až tam, kde známí tě pozdraví,
    a dál, dokud dech postačí, kde čas i tebe zastaví.

2. Na prahu stojím, lodi jen tak v moři já se podobám,
   na zvonek zvoním ze vzteku, že se mi ten zvuk snad jenom zdál,
   jak tady dlouho čekat mám, zima je dlouhá, povídám,
   vždyť žádný z hostů nejde dál, já vím, každý za své vzal.
R2: Teď znáš, proč dávno nepláčem vždy, když karta se otočí,
    nám všem život dál utíká pod zamračeným obočím.
R2: