Za kamarády

Smolaři

1. Sedím, už nemám komu psát,
   hosté už odešli, gramofon přestal hrát,
   jak tráva na lukách si připadám,
   s jarem já začnu žít, pak uvadám.
R: Tak tu sedím a dál jen mávám
   do tmy vlakům prchavým,
   čas mé kamarády odvál,
   zbylo po nich jen vzpomínek pár jak z vlaku dým.
*: Však já vím, že všechny zlé dny přejdou,
   kamarádi z fotek, co se do alba vejdou,
   v to věřím já, že snad se sejdou za kolejí.

2. Sedím jak před lety s hlavou skloněnou,
   nad stolkem s ubrusem a sklenkou rozlitou,
   v koutkách mně zacuká, chce se mi smát,
   slzy mně osuší, když tuláckej song slyším hrát.
R:
*:
*: