Karkulka

Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř

1: Dobrý den ptáčkové,
   dobrý den lese.
   Ráno je takové
   překrásné, že se
   zpívat chce hlasitě
   lidem i kosům,
   pavouci na sítě
   navlékli rosu.
   
2: Dobrý den panenko,
   dobrý den panenko,
   jakpak ti říkají,
   jakpak ti říkají?
   Les je tu hluboký,
   les je tu hluboký,
   zůstávej při kraji,
   zůstávej při kraji.
   
3: Že jsem takhle zbarvená,
   říkají mi Červená.
   Karkulka červená,
   že jsem takhle zbarvená,
   že jsem takhle zbarvená.
   
2: Dobrý den karkulko,
   dobrý den karkulko,
   hezky ti říkají,
   hezky ti říkají?
   Les je tu hluboký,
   les je tu hluboký,
   zůstávej při kraji,
   zůstávej při kraji.
   
3: Proč mi všichni říkají,
   že mám zůstat při kraji?
   Vždyť touhle pěšinkou
   chodila jsem s maminkou,
   chodila jsem s maminkou.
   
4: Nedala si říci
   dívka v červeném,
   Vlk v houštině spící
   právě leze ven.
   
5: Koukám, že slečna
   velmi statečná
   je, je, je,
   když takto sama
   jde do neznáma,
   jé, jé, jé.
   
6: Ty budeš asi ten toulavý pes,
   salámu ti nalámu, pěkně to sněz,
   pěkně to sněz,
   pěkně to sněz,
   pěkně to sněz.
   
5: Děkuju mockrát,
   salám já moc rád,
   jé, jé, jé.
   Ještě mě rmoutí,
   co v koši z proutí
   je, je, je.
   
3: Všechno v tomto košíčku
   je pro moji babičku,
   v košíčku proutěném,
   nečmuchej tam, čert tě vem!
   Nečmuchej tam, čert tě vem!
   
3: Je tam víno červené,
   jako já je zbarvené,
   též kapr na kmínu,
   to má k svátku dnešnímu,
   to má k svátku dnešnímu.
   
7: Kdepak bydlí přibližně?
   Severně či jižně?
   Stařenka šedivá,
   kdepak asi přebývá?
   
8: Vrkú, vrkú, vrkú, vrkú,
   já tě dobře vidím, vlku.
   Kdo to volá, co to bylo?
   To jen listí ševelilo.
   
8: Vrkú, vrkú, vrkú, vrkú,
   já tě dobře slyším, vlku.
   Někdo mluvil o vlkovi.
   To jen zašustilo křoví.
   
   Kdepak asi přebývá
   stařenka šedivá?
   
5: Za Černým vrchem,
   pod velkým smrkem,
   až vzadu.
   V domečku zděném,
   vždy uklizeném,
   tak já jdu,
   tak já jdu.
   
4: Dívka důvěřivá
   kráčí lesem dál,
   vlk, ta šelma lstivá,
   jinudy to vzal.
   
8: I když jsem jen prostý holub,
   snad připravím vlka o lup,
   připravím ho o lup, o lup.
   
1: Dobrý den babičko,
   vnučka tvá dnes ti
   přišla přát zdravíčko
   a taky štěstí.
   
1: Děkuju děvečko,
   že jsi tak hodná,
   dneska to vínečko
   vyžunknu do dna.
   
9: Proč máš tak velké oči, babi?
   To mám, Karkulko, proto, aby
   to abych tě lépe viděla.
   
9: Proč máš tak velké uši, babi?
   To mám, Karkulko, proto, aby
   to abych tě lépe slyšela.
   
9: Tobě narostly vousy, babi?
   Ty mám, Karkulko, proto, aby
   to aby mi zima nebyla.
   
9: Proč máš tak velkou pusu, babi?
   Tu mám, Karkulko, proto, aby
   to abych tě lépe pozřela.
   
4: Dívka hrůzou bledá
   ani nedýše,
   s babičkou se shledá
   u vlka v břiše.
   
8: I když jsem jen prostý holub,
   snad připravím vlka o lup,
   připravím ho o lup, o lup.
   
   Právě jsem byl informován holubem,
   že náš vlk má zase něco za lubem.
   V pušce mám kulku,
   hledám Karkulku.
   V pušce má kulku,
   hledá Karkulku.
   
10:Tady je, tady je,
   snad nám ještě ožije.
   Vím co s tím, vím co s tím,
   já ji z vlka vyprostím.
   
10:Ožila, ožila,
   ožila, ožila,
   na svět se nám vrátila,
   na svět se nám vrátila
   i se svou babičkou
   i se svou babičkou
   vystrašenou celičkou.
   
8: I když jsem jen prostý holub,
   připravil jsem vlka o lup.
   Ještě zbývá vyřešiti,
   necháme-li zvíře žíti.
   
3: Já si vlka zašiju,
   dobře ho použiju.
   Ona si mě zašije,
   dobře mě použije.
   
3: Bude mi tu hlídat dům
   proti různým zlodějům.
   Budu jí tu hlídat dům
   proti různým zlodějům.
   
3: Dám mu starou matraci,
   bude to vlk hlídací.
   Dá mi starou matraci,
   bude ze mě hlídací.
   Dá mu starou matraci,
   bude to vlk hlídací.
   
2: Červená karkulko,
   proč ti tak říkají?
   Já na tě celé dny
   myslívám potají.
   
   Až trochu vyrosteš
   a budeš v rozpuku,
   já bych tě, jestli chceš,
   požádal o ruku.
   O ruku.
   O ruku.
   
3: Že jsem takhle zbarvená,
   říkají mi Červená.
   Karkulka červená,
   že jsem takhle zbarvená,
   že jsem takhle zbarvená.
   
3: Myslivečku zelený,
   ty budeš můj milený.
   Zelená, červená,
   bude ze mě tvá žena,
   bude ze mě tvá žena.
   
3: Že byla tak zbarvená,
   říkali jí Červená.
   Karkulka červená,
   že byla tak zbarvená,
   že byla tak zbarvená.