1: Dobrý den ptáčkové, dobrý den lese. Ráno je takové překrásné, že se zpívat chce hlasitě lidem i kosům, pavouci na sítě navlékli rosu. 2: Dobrý den panenko, dobrý den panenko, jakpak ti říkají, jakpak ti říkají? Les je tu hluboký, les je tu hluboký, zůstávej při kraji, zůstávej při kraji. 3: Že jsem takhle zbarvená, říkají mi Červená. Karkulka červená, že jsem takhle zbarvená, že jsem takhle zbarvená. 2: Dobrý den karkulko, dobrý den karkulko, hezky ti říkají, hezky ti říkají? Les je tu hluboký, les je tu hluboký, zůstávej při kraji, zůstávej při kraji. 3: Proč mi všichni říkají, že mám zůstat při kraji? Vždyť touhle pěšinkou chodila jsem s maminkou, chodila jsem s maminkou. 4: Nedala si říci dívka v červeném, Vlk v houštině spící právě leze ven. 5: Koukám, že slečna velmi statečná je, je, je, když takto sama jde do neznáma, jé, jé, jé. 6: Ty budeš asi ten toulavý pes, salámu ti nalámu, pěkně to sněz, pěkně to sněz, pěkně to sněz, pěkně to sněz. 5: Děkuju mockrát, salám já moc rád, jé, jé, jé. Ještě mě rmoutí, co v koši z proutí je, je, je. 3: Všechno v tomto košíčku je pro moji babičku, v košíčku proutěném, nečmuchej tam, čert tě vem! Nečmuchej tam, čert tě vem! 3: Je tam víno červené, jako já je zbarvené, též kapr na kmínu, to má k svátku dnešnímu, to má k svátku dnešnímu. 7: Kdepak bydlí přibližně? Severně či jižně? Stařenka šedivá, kdepak asi přebývá? 8: Vrkú, vrkú, vrkú, vrkú, já tě dobře vidím, vlku. Kdo to volá, co to bylo? To jen listí ševelilo. 8: Vrkú, vrkú, vrkú, vrkú, já tě dobře slyším, vlku. Někdo mluvil o vlkovi. To jen zašustilo křoví. Kdepak asi přebývá stařenka šedivá? 5: Za Černým vrchem, pod velkým smrkem, až vzadu. V domečku zděném, vždy uklizeném, tak já jdu, tak já jdu. 4: Dívka důvěřivá kráčí lesem dál, vlk, ta šelma lstivá, jinudy to vzal. 8: I když jsem jen prostý holub, snad připravím vlka o lup, připravím ho o lup, o lup. 1: Dobrý den babičko, vnučka tvá dnes ti přišla přát zdravíčko a taky štěstí. 1: Děkuju děvečko, že jsi tak hodná, dneska to vínečko vyžunknu do dna. 9: Proč máš tak velké oči, babi? To mám, Karkulko, proto, aby to abych tě lépe viděla. 9: Proč máš tak velké uši, babi? To mám, Karkulko, proto, aby to abych tě lépe slyšela. 9: Tobě narostly vousy, babi? Ty mám, Karkulko, proto, aby to aby mi zima nebyla. 9: Proč máš tak velkou pusu, babi? Tu mám, Karkulko, proto, aby to abych tě lépe pozřela. 4: Dívka hrůzou bledá ani nedýše, s babičkou se shledá u vlka v břiše. 8: I když jsem jen prostý holub, snad připravím vlka o lup, připravím ho o lup, o lup. Právě jsem byl informován holubem, že náš vlk má zase něco za lubem. V pušce mám kulku, hledám Karkulku. V pušce má kulku, hledá Karkulku. 10:Tady je, tady je, snad nám ještě ožije. Vím co s tím, vím co s tím, já ji z vlka vyprostím. 10:Ožila, ožila, ožila, ožila, na svět se nám vrátila, na svět se nám vrátila i se svou babičkou i se svou babičkou vystrašenou celičkou. 8: I když jsem jen prostý holub, připravil jsem vlka o lup. Ještě zbývá vyřešiti, necháme-li zvíře žíti. 3: Já si vlka zašiju, dobře ho použiju. Ona si mě zašije, dobře mě použije. 3: Bude mi tu hlídat dům proti různým zlodějům. Budu jí tu hlídat dům proti různým zlodějům. 3: Dám mu starou matraci, bude to vlk hlídací. Dá mi starou matraci, bude ze mě hlídací. Dá mu starou matraci, bude to vlk hlídací. 2: Červená karkulko, proč ti tak říkají? Já na tě celé dny myslívám potají. Až trochu vyrosteš a budeš v rozpuku, já bych tě, jestli chceš, požádal o ruku. O ruku. O ruku. 3: Že jsem takhle zbarvená, říkají mi Červená. Karkulka červená, že jsem takhle zbarvená, že jsem takhle zbarvená. 3: Myslivečku zelený, ty budeš můj milený. Zelená, červená, bude ze mě tvá žena, bude ze mě tvá žena. 3: Že byla tak zbarvená, říkali jí Červená. Karkulka červená, že byla tak zbarvená, že byla tak zbarvená.