1. Za sluneční záře, dřeli v potu tváře, černoši a černošky. Vyschlí jako soušky, kolem boků roušky, bosé měli své nožky. Viděl to Kristus pán, podal jim vody džbán a takto povídal a takto povídal: Sestry a bratři mí, copak vás napřímí? Co bych vám ještě dal? R: Jazzu, Kriste, jazzu, Kriste, je nám třeba, jako soli, jako soli, jako chleba, jazzu, jazzu, jazzu, jazzu, aleluja. Dej nám trubky, dej nám trubky, dej nám bicí, uvěří i uvěří i nevěřící, jaké my ti zahrajeme aleluja, aleluja. 2. Pán trumpety vydal, klarinet jim přidal, taky starší piano. A hned první zkouška zahřála u ouška, věděl, že je vyhráno. Zajásal černý lid, že bude hudbu mít, že tu i Krista má, že tu i Krista má. I řekl Kristus pán: takto jazz budiž hrán, černýma prstama. R: +