Semiška

Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř

1. Kdysi krásná, kdysi módní, kdysi nová
   na smetišti polobotka semišová
   v útrobách té semišky usadily se myšky
   a ty myši v skrýši slyší divná slova
   
2. Kde je asi moje pravá kamarádka
   proč jsem sama na smetišti zvaném skládka
   snad se na mě nehněvá, že jsem na všechno levá
   levá bota, která vzala život zkrátka

R: Vzpomínáš, neříkej že ne,
   jak jsme byly v Praze koupené
   jak jsme pozdě k ránu chodívali z flámů
   jak jsme byly v Poděbradech na dovolené
   Vzpomínáš, neříkej že ne,
   jak jsme byly v Praze koupené
   jak jsme byly v gala a jak nám hudba hrála
   jak jsme byly šťastně rozpoložené

3. Tak si zpívá polobotka neduživá
   už je sivá, už si světa neužívá
   s vyplazeným jazykem na smetišti velikém
   stará bota, leklá bota, bota tklivá
   
4. Rozpadá se vlivem deště šněrovadlo
   její srdce ale ještě neuvadlo
   i když semiš plešatí chtělo by se plesati
   myslí na bál, na procházku, na divadlo

R: +
   Neslyšíme na smetišti žádná slova
   jelikož jsou velmi tichá - semišová