Ta naše hospoda

Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř

1. Ta naše hospoda od zhora od spoda, to je pěkné zařízení,
   polívka hřeje se, hostinský směje se, že mu pivo dobře pění.

R: Ve sklepě jsou čtyři sudy (sudy), dva jsou lichý, dva jsou sudý (sudý),
   |: pívo stoupá nahoru, do našeho bachoru. :|

2. Ach, táto, tatíčku máš doma matičku, vlas, jak sláma, oči jak len,
   máš doma dětičky rovné, jak pětníčky, vyjdi táto z hospody ven.

R: Na peci jsou čtyři děti (děti), mohl bys jim vyprávěti (třeba),
   |: o mládí a o vojně, potom usnou pokojně. :|

3. Ta naše hospoda od zhora od spoda, to je pěkné zařízení,
   polívka hřeje se, hostinský směje se, že mu pivo dobře pění.

R: Náš táta tu dneska není (není), to je, pane, překvapení, (není)
   |: proč je doma já to vím - zásobil se lahvovým. :|