1. V podvečerní oblohou, dřevorubci domů z práce jdou, po úbočí nahoru spějí k svému táboru, vysoko nad starou Oklahomou, po úbočí nahoru spějí k svému táboru, vysoko nad starou osadou 2. Stezka stoupá po stráni, vítr sviští po pláni. [: V úbočí nad bystřinou nad setmělou roklinou, troubí jelen smutné volání. :] 3. V lese každý jde jak stín, tiše klade mokasín, [: v srdci nese myšlenku na nevěrnou milenku, na lásku, jenž prchla za jiným :] 4. A když ohně zazáří, parta chlapců srdce rozjaří. [: Pryč je stesk a pryč je žal, děvče ať si ďábel vzal, dřevorubci - to jsou nezmaři :]