1. Kapkami si déšť do plachet vozů zpívá vypráví o krajích, které tak opuštěné jsou. Každý z těch mužů otěže v rukou svírá, jedou kryté vozy ztichlou a spící krajinou. R: Až tam za hory, tam za obzory kde bílé mraky jsou, tam skončí cestu svou, pro nás tak tajemnou, a déšť si přestal píseň zpívat. Zmodralo nebe, slunko za hory svítí, dlouhou dlouhou dobu ještě ty vozy pojedou, dlouhou dlouhou dobu ještě ty vozy pojedou. 2. Horké kamení cestou se s blátem střídá (střídá) stín a suchý kout jim skýtá jen plachta rozbitá každý z těch mužů otěže v rukou svírá vozy dál jedou nikdo je nikdo nevítá. R: Až tam za hory.... 3. Kapky se na plachtách vozů třpytí (třpytí) modravé dálky v prérii vozy zvou tam někde v dálce najdeš své živobytí pod modrou oblohou zpíváš písničku svou.