1. Déšť ti, holka, smáčel vlasy, smáčel vlasy, z tvých očí zbyl prázdný kruh, kde jsou zbytky tvojí krásy, tvojí krásy, to ví dneska snad jen Bůh. R: Z celé jižní eskadrony, eskadrony nezbyl ani jeden muž, v Montgomery bijou zvony, bijou zvony, déšť ti smejvá ze rtů rúž. 2. Na kopečku v prachu cesty, v prachu cesty leží i tvůj generál, v ruce šátek od nevěsty, od nevěsty, ale ruka leží dál. R: 3. Tvář má zšedivělou strachem, no vážně strachem, zbylo v ní pár těžkejch chvil, proužek krve stéká prachem, stéká prachem, déšť mu slepil vlas jak jíl. R: 4. Déšť ti šeptá jeho jméno, jeho jméno, šeptá ho i listoví, lásku měl rád víc než život, víc než život, to ti nikdy nepoví. R: