1. Řeka hučí v klínu rozervaných skal, vítr skučí, jak by se všemu jen smál, peřej kánoí zmítá, v dívce dlouho již skrytá mizí tíseň, když slyší jeho píseň: R: Poplujem spolu tam dolů tou peřejí, snad se tvé srdéčko té dálky nebojí, tam v zátočině je naše chajda malá, skrytá před světem, jak sis přála, pohádku lesů přenesu do tvých očí a svět se s námi v té samotě zatočí, [: řeka nám píseň bude hrát, že tebe, děvčátko, stále mám rád. :] 2. Měsíc, hvězdy na nebi jasně vzplály, proud jen šeptal, když před svou chatou stáli, šťasten byl ve své touze, tiskl, líbal ji dlouze, pak jí zpíval píseň, kterou rád míval: R: