Den už má na kahánku, já tu stojím sám V podzimním chladném vánku, smutnou duši mám Ty stavby z betonu, prý měly chránit nás Až přijde naše chvíle, až přijde ten čas R: Na tomhle území vyrostly pevnosti Jako pevná síť betonových hranic Symboly snažení, symboly hrdosti Nakonec pak stejně byly na nic, ale jsou tu dál Pevnosti zvučných názvů, jak je život psal Smolkov , Orel , Hanička, adam a tak dál Orlík, Bouda, Šibenice, a známý Dobrošov Je to víc jak půl století, a nenacházím slov R: Na tomhle území ... Tenkrát je stavěli hrdí a rozhodní Tátové od rodin, co k válce jsou nevhodní Každý čekal na rozkaz, a pak smutně domů šel Když za celou tu dobu, žádný rozkaz nepřišel R: Na tomhle území ... Se zbraní v ruce chtěli bránit svojí zem Neváhali postavit se čelem proti všem Jako věčné memento, teď do oblaků ční Betonové hranice a pocit zklamání R: Na tomhle území ...