1. Až slunce hlédne z výšin, půjdu a vystoupám strání. Vím přece o temné skrýši, z níž vládne pohoří lesklý Zlatohlav Žár bělí obilí vousy, soustředné poledne víří, a z kapes polednic trousí, do peřin nemluvňat zlatozlatá zbla R: Mám diadém blíží se vojsko hadů, mé údy mdlé slábnou, nedoběhnu dál. svíjí se pod košilí trouf, já si trouf kam si nikdo netroufal 2. Král hadů do vody vplouvá, dřív zlatou korunku snímá, třpití se polední strouha, když se v ní velebně koupá Zlatohlav Skrádám se ke zlatu v písku, sevřu ho,utíkám loukou, jen jsem si radostí výsknul- z nor za mnou vyrazil slizký hadí dav R: (2x) 3. = 1. 4. = 2. R: