Jaroslava

Tomáš Klus

Všimni si jak se lidi ztrácej,                  
Jak každej mele tu svou.                  
A když se pak domů vracej,             
Na zádech nesou.               
Jsi světla stíny a vítr ve vlasech,          
Je to jiný, když člověk ztrácí dech.                                           
Je to jiný,ze slunce ke kořenům, cesta je dlouhá .

               
Prosím pište si, že se to nevyplácí,          
Zapomenout, na starý časy.            
A nový účesy, furt stejní funebráci,             
Nejde se hnout, nejde se hnout.                                                  
Hluboko do kapes, a někde ve mně ze mě z tebe složená, je z tebe složená.

                      
Tútudu túudu túudu túudu.... túudu túudu túudu túudu túudu …

             
Reklamní spoty, na prošlapaný boty,             
Důvod je prosý, nakrmte hosty,             
A pak utíkejte, smějte se do kamer,                   
Na povel zatleskejte, a hezky se tu mějte.               
Já sám dám se ti, počítej do tisíce,              
A potom zmizím, všem cizím lidem.                                  
A sami sobě zbydem , A sami sobě zbydem.
                         
A jako paní Jaroslava, říkám marná je sláva,              
Lidi jsou jenom lidi, a on to vidí,                                 
a on to vidí on to časem sklidí.     
       
Všimni si na obloze ptáci,                    
Zamávaj křídly a pak v mracích se ztrácí.                                      
Tak nějak stejně, jako když vedle tebe vstávám .                                      
Ztraceni vprostřed pouště, jak jsme si slíbili, .                               
Hlavně se neopouštět, hlavně má milá  zbyly                                               
Z velký části jen mý kusy lásky, a dva dlouhý dopisy .                                    
Kousek od cílový pásky, jsem roztrhán na kusy.
A jako paní Jaroslava...