Neklid

Tomáš Klus

Déšť smývá barvu plakátů na staré zdi
Co vede od tvého domu až do klimentský. 
Na rohu ulice po starší  prodejci knih 
Už dlouho nepřišel jediný zákazník
Kouří přes zákaz na dveřích 
Pošťák je floutek a čte vzkazy na pohlednicích
V divadle loutek dnes hrají ochotníci 
Jediná láska jejich života visí

Zatímco
Ty ležíš ve vaně a snažíš se zastavit krev
Teče ti po rukou a zasychá na šatech
Svázané zápěstí páskou na koberce
A malí kluci kreslí na sklo kosočtverce
Když z těla vyprchá život, stydne
Když z těla vyprchá život, je klidné

Národní třídu zas ovlád slepý harmonikář
A jeho věčně spící pes a starý taxikář
Kterému vadí mládí 
Přes všechny prosby déšť doposud neustal
V průchodu políbil Jan ženu na ústa
Bylo to poprvé co cítil  lásku
I ona následné doteky  zpoplatní
Obnos ať dorazí na účet do dvou dní 
Pak oba splynem, s plynem

Ležim ve vaně a snažim se zastavit krev 
Teče mi po rukou a zasychá na šatech 
Svázané zápěstí páskou na koberce
A malí kluci kreslí na sklo kosočtverce

Když z těla vyprchá život,stydne
Když z těla vyprchá život,je klidné