Psáno u zpráv

Tomáš Klus

Kráčím stezkou stesku,
ráčím být bez potlesku
a čím tělo mé, dnes v noci zahřejí?

Setkán z dlouhých tradic,
setkám se s těmi co ví víc
ať hlavu mou setnou raději.

Já člen bezejmenné generace,
humor mám rád, jen když je bez legrace.
Postrádám pokoru,
postrádám za pár korun,
po korunách až k místům honorace.

Kývám, přikyvuji,
i vám poděkuji drazí pánové
za klid, za úkryt.

S dlaní nataženou,
zdaním žvanec ženou.
Sbohem Salome!
Sejdem se u koryt.

Seděli zpití pod obrazy,
se dělí s těmi, co vzpoměli jak plazit.
Se děly takové věci,
v té zemi zvířecí,
kde moc si střídá dobytek a plazi.

Verbuj, verbuj ovocnáři,
ač máš v erbu sladko,
zrada je ve tvém jméně, lháři,
neb lež je tvoji matkou.

Táhni vykradači hrobů
a shnij si u všech čertů.
Dřív bili jsme se za svobodu
a poslouchali Mertu.

A když pustili nás z klece,
jdem zpět před vysoký pece
pecen chleba vyměníme za PéCé.

A pak vladaři
daj povel krysaři,
všichni se půjdem koupat k řece...