R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo, že tři andělé Boží k nám přišli na oběd. Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo mi chybí abych tvojí duši mohl rozumět. 1. Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích Z prohraných válek se vojska domů vrací ač zbraně stále burácí a bitva zuří v nich. R: Sáro, Sáro... 2. Vévoda v zámku čeká na balkóně až přivedou mu koně, pak mává na pozdrav Srdcová dáma má v každé ruce růže, tak snadno pohřbít může sto urozených hlav. R: Sáro, Sáro... 3. Královnin šašek s pusou od povidel sbírá zbytky jídel a myslí na útěk A v podzemí skrytí slepí alchymisté už objevili jistě proti povinnosti lék R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo že tři andělé Boží k nám přišli na oběd Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo ti chybí abys mojí duši mohla rozumět 4. Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit o tajemstvích noci ve tvých zahradách A já, potulný kejklíř, co svázali mu ruce, teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah! R: Sáro, Sáro, pomalu a líně s hlavou na tvém klíně chci se probouzet Sáro, Sáro, Sáro, Sáro rosa padá ráno a v poledne už možná bude jiný svět Sáro, Sáro, vstávej milá Sáro andělé k nám přišli na oběd