Nečitený policejní román

UDG

1. Geometrií města vede mě
   stále stejná cesta
   Na místakterá už znám
   (na místa která už nám)  
   Jsem obsahem sebe
   neobsahem tebe.
   Na dosahnebe se nerozlévám.
   
*: Ohmatám své ruce, ohmatám,
   ohmatám své ruce, ohmatám, srdce.
   
   A ty, a ty, a ty
   mi říkáš, že k vraždám dochází v objetí.
   A ty, a ty, a ty
   že k vraždám dochází jen se souhlasem oběti.
   
2. Dopředu kalendářem zalistuju,
   někoho dopíšu do seznamu jmen,
   má-li to znamenat že, že existuju,
   má-li to znamenat že, že jsem. (2x)
*: Ohmatám své ruce...
   
   A ty, a ty, a ty,
   chtěla bys listovat
   a musíš číst.
   A ty, a ty, a ty,
   jsi jako předmluva,
   jak první list.
   
R: Jsem nečitelný policejní román.
   Knížka s níž, usínáš v objetí.
   Ve vlastních dějích komplikován,
   vrah co je současně obětí. (2x)
   
3. Dopředu kalendářem zalistuju, (jenom jednou)
   někoho dopíšu do seznamu jmen, (obětí)
   má-li to znamenat že, že existuju, (jenom jednou) 
   má-li to znamenat že, že jsem.
   
4.=2.