1. Každej z nás ušel sám teď už dlouhou pouť a šedej stín vláčí dál, najednou tě tu mám, věřím náhodou, vždyť tvůj úsměv žádá mír. 2. Vzpomínám na ten den jak na krásnej sen, když tvůj krok se sblížil s mým, a pak dál stovky mil, stovky krásnejch dní, ty chvíle jsou dál jen mý. R: Jinou tvář, jinej dům, jiný příjmení, teď náš osud s láskou si hrál, jinej cíl, kam dál jít, jak s láskou žít, nám dvoum štěstí z tváří svál. 3. Půjdem dál každej sám spoustou prázdnejch míst a šedý zdi míjí nás, víru svou chci dál nést, osud touhou splést, ten žár přece zůstane v nás. R: + jinej cíl, kam dál jít, jak s láskou žít, nám dvoum štěstí z tváří svál, z tváří svál ...