Dál jen vejdi

Věra Martinová

Přicházel s rosou každé ráno
na dveře psal mi, že je sám
a já si tolik přála jen
podlehnout jeho nástrahám.

Byl plachý, doteků se bál,
když mluvil očima se smál.

R: Říkal mi plný lásky, dál jen vejdi,
   do snů pro zlatovlásky, dál jen vejdi,
   pro štěstí bez nadsázky, dál jen vejdi,
   do mých snů ke hvězdám

Přicházel s rosou každé ráno,
bál se mě jenom obejmout.
Snad čekal na zázračný den,
zatímco ztratil horký proud.
Byl zvláštní, dnes to dobře vím,
v myšlenkách dál mu odpouštím.

R:
   ...do mých snů, někam ke hvězdám
   do mých snů, ke hvězdám
   do mých snů, někam ke hvězdám
   do mých snů, ke hvězdám

R:
   ...vejdi dál, vejdi dál