Puklá váza

Věra Martinová

1. Na vázu v niž květ verbén zvadl,
   narazil vějíř v doteku,
   ba úder ani nedopadl,
   zvuk nezradil ho v člověku. (2x)
   
2. Avšak ta lehká rána denně
   hlodajíc v tvrdém krystalu,
   plíživě, jistě, neviděně
   obešla vázu pomalu. (2x)

R: Prchla z ní voda po krůpěji,
   květ zvadl vláhy nemáje.
   Netuší nikdo rány její,
   netkněte se jí, puklá je.
   na na nana na na naná 

3. Tak leckdy milovaná ruka
   se lehce jenom srdce tkne,
   tu srdce samosebou puká,
   květ lásky jeho uvadne. (2x)
   
4. Potichu, světem nepoznána,
   pláče a dál se rozzeje
   hluboká jemná jeho rána
   netkněte se ho, puklé je. (2x)

R: Prchla z ní voda...