1. Na vázu v niž květ verbén zvadl, narazil vějíř v doteku, ba úder ani nedopadl, zvuk nezradil ho v člověku. (2x) 2. Avšak ta lehká rána denně hlodajíc v tvrdém krystalu, plíživě, jistě, neviděně obešla vázu pomalu. (2x) R: Prchla z ní voda po krůpěji, květ zvadl vláhy nemáje. Netuší nikdo rány její, netkněte se jí, puklá je. na na nana na na naná 3. Tak leckdy milovaná ruka se lehce jenom srdce tkne, tu srdce samosebou puká, květ lásky jeho uvadne. (2x) 4. Potichu, světem nepoznána, pláče a dál se rozzeje hluboká jemná jeho rána netkněte se ho, puklé je. (2x) R: Prchla z ní voda...