Obelisk

Vladimír Mišík

Milovali se jen dyž se měli rádi
Kávu pili Když jim bylo černo
Neptali se kdo je druhá -druhý
Platili dluhy Bez antických gest

Utopili se a šli pak spolu domů
A koupili si Tuttiho Medvídka s duší v plyši
A také několik osobních nepřátel
Jenže pak nevěděli pro pána co s nimi

Náruživostem svým rozorali meze
parku hudba hrála Ona plakala
šetřili si Podívat se chtěli do Pompejí
dříve než nějací piloti z pitomých rozkazů

Kvetly jim růže A tvářičky na mrazu
Naplňovali údivem Cukřenky Svět A sebe
Byli nezaručení Ale též neodvysilaní
Léčili kočku která spolkla nit

Uprostřed té niti Světlo Odejít
Umřeli v horoucím A přesvědčivém stisku
Toto je pravda Pravda Samá Pravda