6 & 90

Vlasta Redl

1. Nemůžu uvěřit, bráško,
   že na tě vůbec už nevzpomíná,
   kdesi nad drahou flaškou,
   když je nálada nepovinná,
   málem jsem nadělal z kytary dřívka,
   že se mi o tobě už nebude zdát,
   chvilka zaváhání před vraty chlívka
   a je tu rok šestadevadesát,
   a máme rok šestadevadesát.

2. Fantys' vyplatil v Spartách
   a ani nebyla tak rozpačitá,
   vždyť co se na seně vyhraje v kartách,
   stejně se na zemi už nepočítá,
   cítím, jak na patách něco tě líže,
   něco, co ví, že tu budete stát,
   dokud se jeden z vás nepohne blíže,
   někam do roku šestadevadesát,
   aspoň do roku šestadevadesát.
*: Dokud se někdo z nás nepohne blíže,
   někam do roku šestadevadesát.

3. Upřímně řečeno - láska
   už dávno není to, co nedá mi spát,
   dva blázni v plynových maskách
   a všechno, co se nam nemůže stát,
   dokud mi tvoje srdce hoří jak svíce,
   takže i v tmách aspoň slova jdou psát,
   vážně netuším, co si přát více
   [: na konci roku šestadevadesát, :]
        na konci roku šestadevadesát ...