1. Lednička v kuchyni dělá divné zvuky, prudce se otřásá, pak si zavrní, to třeba vysavač, ten mi žere z ruky, a já spěchám, hopsasa, a z mé ženy jsem jak na trní. R: Francovku v poličce, tu asi vypiju, sním pohled anděla, co maloval Goya, vždyť já dík honičce už ani nežiju, tak odpoutat se od těla, ej, duša moja! 2. Lednička nezebe, škytla a umřela, voda jí vytekla, už je studená, a já chci do nebe, trouba je doběla, a má žena do pekla, cukrovala, se vším smířená. R: Francovkou z poličky vymyju ledviny, poprosím anděla, co maloval Goya, že už z té honičky říkám jen blbiny, tak ať něco udělá, ej, duša moja! Rec: A anděl od Goyi sundal perutě a řekl: dobrá, přijmu tělo tvé, jdi, chlapče, v pokoji, za slovo beru tě, můžeš teď Mariím zvěstovat, že jsou těhotné - to ne! R: Říkám: tu francovku, tu si vem a ani nemávejte, já jsem teď andělem, maloval to Goya, spánembohem zvostávejte, letím si vesele, ej, duša moja, já jsem teď andělem, ej, duša moja!