Menu
A+ A A-

Cesty do nadějí

Vojta Kiďák Tomáško

1. Jako by najednou zničehonic od lesa zavoněl dým
   ze suchých větví a březový kůry, a kdo týrá struny, co vím,
   je podivná doba a podivný čas, najednou už není kdy
   na dobrý slovo a náramek z trávy, jen blázni se ženou za nadějí.
R: Vrátit ten svět a nekončící indiánský léto,
   vrátit ten svět bobříků a týpí na loukách,
   vrátit ten svět, kde ti holky hlavu v trávě spletou
   a nad ránem je vítr rozfouká.

2. Už se mi zdává co druhou noc, že někde někomu scházím,
   někomu málo a jinýmu moc, jak písničky, co sem-tam házím,
   je podivná doba, podivný čas, ale tam za kolejí
   jsou ještě cesty tenký jak vlas, cesty, co vedou do nadějí.
R: + a nad ránem je vítr rozfouká ...

Login or Register


Nejrychleji a nejpohodlnějí se přihlásíte pomocí Vašeho účtu na Facebooku. {JFBCLogin}