Ďáblovy nástrahy

Vojta Kiďák Tomáško

1. Ďáblovy nástrahy, ženám když zahoří tvář,
   veselé ohníčky ukryjí za víčky, na cenu marně se ptáš,
   ďáblovy nástrahy, do klínů pekelný žár,
   srdce ti popálí o lásce šeptání, zůstáváš hlupákem dál,
   v komnatách z mramoru falešné princezny chodí,
   za ňadry skrývají dýky, co bodají pokaždé, když se to hodí.
R: Spanilá jízda se, paní má, pomalu končí,
   zůstaly podpisy krví a pár zhaslých loučí a svítá.

2. V žáru a plameni motýli bláhoví shoří,
   ještě se cukají, srdce jim pukají, pěstěným rukám se koří,
   pekelné kočáry změní se na máry k ránu,
   opilý harlekýn dopíjí zbytky vín, voják má na čele ránu,
   ďáblovy nástrahy, ženy se svítání bojí,
   odešli krasavci, zůstali pasáci, blátem se princezny brodí.
R:
*: Svítá ...