Kamínky na cestách

Vojta Kiďák Tomáško

1. Jak kamínky po cestách poztrácený,
   oblázky v divokých řekách,
   do rána nespí a utrácejí,
   na stovky veršů tisíce písní,
   nevěří v Boha a ve skalách hnízdí,
   ptáci roztoulaný.

2. Schoulený do sítí v pavučinách,
   když shoří hvězda, co letí,
   když kohout zaspí a nezazpívá,
   je bláznivá noc, tak pro bílou paní,
   budeš se bát, já chovám tě v dlani,
   lásko unavená.
R: Bláznivou noc prožijem jednou,
   a navždycky na duši zůstane vpálený cejch,
   mlhavým ránem blíž k sobě sednout,
   a od větru z uhlíků oheň k nám do tváře dejch'.

3.=1.