1. Když človíček pláče, když něco ho bolí, kdo zastaví kroky, kdo k němu se skloní, každý jen spěchá a nahání čas. 2. Když dochází síla, když štěstí se láme, k ostatním zády a jenom k nám ne, kdo nás to učil na cizím se pást? R: [: Málo, tak málo, tak málo lásky je v nás. :] 3. Máme svá jistá a napsaná práva, klikatý paragraf a slepá dáma, ale kdo řekne, jak strmý je sráz? 4. Tam naproti stojí dva ranečky citů, každý půl auta a každý půl bytu, hodíš jim, příteli, záchranný pás? R: 5. Dívej se, synku, jak všechno nám projde, až zůstanem sami, tak možná nám dojde: každý z nás maličko světýlko zhas'. 6.=1. R: