Na co jsme byli tak hrdí

Vojta Kiďák Tomáško

1. Na co jsme byli tak hrdí a komu to hromadné "vivat!",
   [: vždyť ještě špinavě studí pod kůží hloupoučkejch telat. :]

2. Pod střechou pravdy a lásky nenávist bydlí a lež
   [: a bratrstvo červený pracky a kdejaká krysa a veš. :]

3. Když Bohem vymejvaj' mozky, kážou mít na uzdě vzdor
   [: a pěkně v pokoře, bosky, a pěkně po kolenou. :]

4. To přichází rovnější z rovných se smíchem zaklapnout past,
   [: co se to stalo z mých hodných, věřil jsem, že vyšli z nás. :]

5. Do duše smutke mi prší, kde je ten veselej kraj,
   [: Psohlavci pod hlavu vlčí napsali "Zimmer frei". :]

6. Menší a menší jsme stádo, vlci to vědí, jdou blíž,
   je půlnoc a stačí tak málo, člověče, človíčku, víš,
   je půlnoc a stačí tak málo, Václave, pastýři, spíš?