1. Až moje slova stečou, jako steče voda ze skal, až hadi kůži svlečou, řeknu: tohle jsem si nepřál, až na mých zádech zmizí po tvých nehtech stopy, co jsem zasel, to se sklízí, já dlouho nepochopil. R: Že ve špinavých řekách nejdou umýt slzy a na tuláckých dekách zapomenout brzy, tak brzy, hm. 2. Když dopíjím svou slávu na otevřené scéně, tak plný strachu k ránu, že jednou klesnu v ceně, že jednou klesnu v ceně, jak když kůň si zláme nohu, že nevyhovím ženě, co potom ještě mohu. R: Když ve špinavých řekách nejdou umýt slzy a na tuláckých dekách zapomenout brzy, tak brzy, hm. 3. Až, pokroucený hněvem, nevyznám se v sobě, až, otrávený jedem, tak vlastním téhle době, vyjdu hledat Jordán, marně jako Krista, a bible ani korán neukážou místa R: Kde ve špinavých řekách nejdou umýt slzy a na tuláckých dekách zapomenout brzy, tak brzy, tak brzy ...