To je mi líto

Vojta Kiďák Tomáško

1. Stromy maj' vršky zlámaný, to je mi líto,
   vzdaly boj předem prohraný, to je mi líto,
   krutá i posedlá, na hřebci bez sedla,
   na hřebci bez sedla krajinu objíždí smrt,
   ostruhy přitiskla, a krev, co vytryskla,
   a krev, co vytryskla, kape a mění se v rtuť,
   kape a mění se v rtuť.

2. Má řeka vlasy rezaví jak barva mědi,
   jehličky smrků ve stráni padají k zemi,
   filmy a kazety, na stěnách tapety,
   na stěnách tapety rozkvetlých krajin,
   a smrtka šklebí se, přináší na míse,
   přináší na míse dary, co sobě jsme dali,
   dary, co sobě jsme dali.

3. Studánko, vodo zkalená, je mi tě líto,
   ruka se k ráně pozvedla, je tě líto,
   prý hory přenáší, teď leží v bodláčí,
   teď leží v bodláčí, láska jak rozbitej džbán,
   pomalu nedýchá, už někdo klopýtá,
   už někdo klopýtá ránu ji z milosti dát,
   ránu ji z milosti dát.

4. Jde krajem slepý hospodář a cestu ztrácí,
   padají slzy na oltář, když pláčou ptáci,
   schovala ostřice stoleček "prostři se",
   stoleček "prostři se", byl stejně prázdný,
   pro tebe, človíčku, mám jenom písničku,
   mám jenom písničku, až v zádech mrazí,
   až v zádech mrazí.
*: Stromy maj' vršky zlámaný, to je mi líto ...