Mávej

Wabi Daněk

R: Mávej, mávej, mávej, mávej, mávej, mávej jen,
   nic nepomůže, že tu stojíš sama skoro celej den,
   tak jen si mávej, mávej, mávej, mávej a dávej sbohem.

1. Jó, nemáš, holka, páru, jakej pocit mám,
   když prásknu do kočáru a rukou zamávám
   a cesta už mě zdraví a říká mi "těpic",
   tak tohle je to pravý, jó, já už nechci víc.
R:


2. Jó, prošlapaný boty, pingl, tulácká hůl
   a na jazyku noty a pod pažema sůl
   a cesta, která mluví a říká: jenom pluj,
   a žlutý pero žlůví, jó, to je život můj.

R: + tak jen si mávej, mávej, mávej, mávej a dávej sbohem ...