1. Poslední z nocí probdělejch, nemůžeš spát, vždyť horkej vánek zas na tě dejch', nezůstávej stát v tý poušti vyprahlý, ještě pár mil těch oblázků, co z nich suchej vítr složil divnou otázku: k čemu jsi vlastně prožil léta svý? R: Tak se ptej, jestli tudy už jsi prošel, když i dech ti dávno došel, opustil tě i tvůj stín, dlouhý dny před očima vidíš stále drobnej nápis na tý skále: pasó por aquí, pasó por aquí. 2. Ptej se sám, proč se trmácíš, bolavý nohy vláčíš, kam se potácíš, od čerta k ďáblu stáčíš kroky svý, bůhvíproč píšeš po skalách ke svýmu jménu slova "já jsem tudy táh'", i když víš, že je znova smyje déšť. R: