Plameny

Wabi Daněk

1. Plameny vítr rozfoukal a oheň stejně dohořívá,
   každej už zpíval, každej hrál, a písní pořád neubývá,
   tak než nám zvlhnou ranní rosou, kytary zabalit a vstát,
   tak půjdeme spát, půjdeme spát,
   k noci patří spaní a na polštáři z dlaní
   necháme si o toulání zdát.


2. Plameny popel spolykal a ráno po špičkách se blíží,
   kdoví, kam vydáme se dál a kde se naše cesty zkříží,
   už jenom kousek noci zbývá, a každej zpíval, každej hrál,
   tak půjdeme dál, půjdeme dál,
   ráno patří dálce a zalomení palce
   je [: signálem, co uvolní nám trať. :]