Telegram na konci léta

Wabi Ryvola

Já v očích měl ještě stráně kolem Velký řeky
když kluci mi řekli: Hele někdo se po tobě ptal
Byl večer a já blížil se k bráně skoro jsem řval vzteky
že někdo si z dlouhý chvíle srandu udělal
Tak zvoním na starou paní která poštu nosí
ona mi podává papír je to telegram
já tušil že léto už končí ze šumavskejch stráních
tak otevřu list a vidím že domů se vrátit mám

R: Stejně je to zvláštní když odlétají ptáci
   slunce ztrácí sílu a stěhuje se pryč
   pomalu se svlékáš do všedního civilu
   něco se ti ztrácí ty nemáš k tomu klíč
   Podzim je hold malíř milovat umí krátce
   létající talíř ti hnízdí na zahrádce
   Vrať se domů k mámě ať pomůžeš jí s prací
   nabídni jí rámě než pojedeš zas ven

Já rychle jel domů abych věděl co na zahradě straší
původně myslel jsem bude to ňákej divnej pták
když vystoupím z vlaku kousek nad naší salaší
dívám se dívám a myslím že mě trefí šlak
Tam v podzimních astrách stojí létající talíř
má máma má v ruce konev a UFO zalejvá
vedle ní trpaslík s rejčem, unavenej havíř
se do svýho talíře urputně dobejvá

R: Stejně je to zvláštní ...