Když jdou na mužskýho léta Když jdou na mužskýho léta, což se může stát i nám, když se čáry v jeho tváři podobají roklinám, když má duši hodně popsanou, jen torza lásek zůstanou a jeho řeka míří k mořským písčinám. Takhle otevřít si knížku s jednou rukou za hlavou, když si splní přání a má ticho, čas a klid, usnout lehkou línou únavou, zajít ke starýmu křížku, cestou sladce loudavou a žít zábavou, jen zábavou. Když jdou na mužskýho léta, teprv je to vážně chlap, strašně rychle zapomíná, kdy ho život kous a škráb, místo kouzla tichých večerů, zas tahá lidi z malérů a vůbec neuznává slova "stár" a "sláb". Když jdou na mužskýho léta a akdyž se tu dlouho rval, když jdou na mužskýho léta a moc mu už nejde cval, stejně nežije jen v úvahách a sebe sám si zapřahá a do posledka táhne tu svou káru dál. A káru svou si táhne dál.