Když jsem sám

Waldemar Matuška

Jsem sám, jsem, sám, docela rád jsem sám.
Jen já, jen já, den zavřel už krám a šel  spát.

Z dálky zvon sem zní a déšť 
náš dům vlídně zkrápí,
mír vešel už do ptačích hnízd, 
sám sobě o tom co mě trápí zkouším číst.

Jsem sám, jsem  sám, je jenom tma a já.
Jen já, jen já a na okno déšť slyším hrát.

Zpívám s ním a vím, že úděl skály je čnít,
zvonu znít a úděl zrna, že je zrát, 
oceánu  dávat déšť, jen já musím znít 
a zrát i vlídnou vláhou se stát.

Á, á-a-a-a-a-á, á-a-a-a-a-á...