Menu
A+ A A-

Sindibád

Waldemar Matuška

1. Knížka stokrát přečtena, snad i castej, kdo to ví,
   se mnou spí a se mnou vstává v tichu mého podkroví,
   snad ne každý,ale já mám ten starý příběh rád,
   v něm se náhle že mne stává, lodník jménem Sindibad.

R: Tak jako Sindibad, tmou zkouším plout,
   každou škálu znát a vír a proud,
   piju vzácnou stavu květů zlatých stromů,
   vítr dálných moři cítím vát.
   Pak jako Sindibad se vrátím domů,
   k příběhům své moudré Sehrezad.

2. Vidím štíhlou lodní příď a já na ní držím stráž,
   vidím příliv, který stoupá, v džunglí břeh a bílou pláž,
   jako ten můj Sindibad, bývám vlídnou břízou hnán,
   a můj bárku ve snu houpá, nekonečný oceán.

Login or Register


Nejrychleji a nejpohodlnějí se přihlásíte pomocí Vašeho účtu na Facebooku. {JFBCLogin}