Menu
A+ A A-

Tam nad tou hrází

Waldemar Matuška

Je mlází a rybník a nad ním hráz, 
kterou tak dobře znám,
bůh ví, kolikrát v jarních nocích 
býval jsem tam a né sám, né sám.

V těch nocích tenkrát 	
a krásně nám tam cvrček v trávě hrál, 
a můj a její stín byl blíž a blíž 
a vlídní fauni hráli škály stále blíž 
někde opodál.

Tam nad tou hrází, kde věnčí mech
borové mlází, stín se stínem, když jim 	
touha krátí dech v jarních večerech
dál se potají schází.

Tam nad tou hrází, tam zůstal svět, 
který mi schází, jen do vln času místo 
kamínků, člověk vzpomínku 
smutně hází, hází.

Rybník v lučinách a nad ním hráz,
odkud jsem tak rád hrstí kamínků čeřil tůň,
jhá nevím, jestli teď si umím hrát 
s tou tůní jhako za mlada.

Jsem sám a léta jdou až náhle udiví,
že dívčí stíny dávno jsou ty tam 
a vlídný faun, ten co nás 
lákal k lásky hrám už je šedivý.

Tam nad tou hrází, kde věnčí mech...

Tam nad tou hrází, tam zůstal svět,
který mi schází, jen do vln času 
místo kamínků, člověk vzpomínku 
smutně hází, hází, 
já vím, já vím, já vím.

Login or Register


Nejrychleji a nejpohodlnějí se přihlásíte pomocí Vašeho účtu na Facebooku. {JFBCLogin}